Obří nákladní loď
se pomalu
sune po obzoru.
Za hodně dlouhou chvíli
zmizí.

Jsem jen médium.
Způsobuju přenos a lom.

Jenže asi se dívám
na nesprávný obraz,
takže se nikdy nedozvíš
o životě něco podstatného.

Nevím, proč to tak je.

Nemělo cenu se snažit
otisknout do písku stopy
v nějaké souvislé řadě.

Pláž byla tenkrát úplně prázdná,
od severu dul ledovej vítr
a veliký vlny plivaly mrazivý
slaný sliny
pod moje nohy.
A do mý tváře.

V mělkých prohlubních
moře zanechávalo
vyplavené škeble,
řasy,
úlomky jantaru
a ohlazeného uhlí.

Dar.

Už si nejsem jistý,
jestli jsme se na tenhle výjev
dívali spolu,
anebo mi to jen někdo
vyprávěl.

Kdyby ti to něco řeklo
nebo připomnělo,
dostalo by to smysl.

Jinak to s klidným srdcem
nech plavat
a zmizet za obzorem.

Zásilka bude vrácena zpět.
Adresát neznámý.

30.5.2019